Působení muzikoterapie na duševně - energetický systém člověka
Působení MT na duševně-energetický systém člověka
Tato metoda nepracuje pouze se smyslově - fyzikálním vnímáním člověka (zrak, sluch, čich, hmat, chuť…). Naopak, rozšiřuje tuto oblast a hojně využívá mimosmyslové a nadsmyslové, metafyzické vnímání člověka a celého světa kolem. Dochází k harmonizaci jednotlivých energetických center (čaker) a též k tzv. acidobazické rovnováze (k vyrovnání PH tělních tekutin na požadovanou hodnotu).
Při muzikoterapeutickém působení při minimální délce 10 – 15 minut též dochází v mozku ke změně jeho elektrické aktivity, ke změněným stavům vědomí (alfa, beta, théka rytmus) a následně k harmonizaci a synchronizaci levé a pravé mozkové hemisféry.
Dochází ke zklidnění klientů, k jejich emočnímu uvolňování, odeznívání hyperaktivity, přesunu pozornosti, probíhá hluboká relaxace a koncentrace, energizace, ladění všech tělesných systémů a jejich harmonizace. Způsobuje odeznívání psychosomatických tenzí a spasmů, uvolňování emočních, energetických a svalových bloků, vylaďuje všechny části člověka v jejich nedělitelném celku lidské bytosti jako takové. Muzikoterapeutická hudební a rytmická stimulace také působí na elektrickou aktivitu mnoha smyslových a pohybových oblastí mozku – korových, podkorových (zvláště bazální ganglia) i některých ostatních (malý mozek). Tím se u člověka výrazně stimuluje spojení se senzorickými korovými a dalšími oblastmi lidského mozku. K reakcím klientů patří optimisticky laděný oční kontakt, opakované rytmické pohyby, ať už končetin nebo částí těla v koordinaci se zrovna znějící metrorytmickou strukturou hry muzikoterapeuta.
Pro osoby (převážně děti) s poruchami chování a emočně nestabilními, ADD/ADHD syndromem, hraniční psychiatrickou diagnózou, lehkým mentálním postižením, nízkou frustrační tolerancí, citovou deprivací, syndromem CAN je muzikoterapie vhodná z několika důvodů. V prvé řadě dochází ke zklidnění a zlepšení pozornosti. Dále dochází k rozvoji motorických funkcí, nácviku sociálních dovedností a integrace při účasti i jiných osob, které nejsou součástí zařízení, pro které je muzikoterapie určena. V neposlední řadě posiluje a upevňuje vztahy ve skupině. Pravidelná muzikoterapeutická práce se skupinou vede k týmové spolupráci, posouvá zúčastněné klienty o stupeň výše, přispívá k celkovému rozvoji osobnosti.
U dětí v běžných školách, které nevykazují známky odlišnosti, může být ukázka muzikoterapie vhodným kulturním zážitkem. Ukáže nový náhled na vnímání hudby, rozvíjí estetické vnímání. Zároveň může bubnování působit jako vhodná diagnostická pomůcka vztahů v kolektivu. Vztahy tak může nadále posilovat a upevňovat.